Nabídka měn

je jednotná evropská měna kterou používají stovky miliónů obyvatel Evropy. Od ledna 2009 měnu používá 19 ze 28 států Evropské unie. Tyto země vytváří takzvanou eurozónu, která by se měla v následujících letech rozšiřovat. Euro by v budoucnu chtěla zavést i Česká republika. Měna vznikla již v roce 1999, ale tehdy se používala pouze v účetnictví. První mince a bankovky byly používány od 1. ledna 2002. Pro přijetí eura je nutné splnit takzvaná „maastrichtská kritéria".

je oficiální měna Spojených států amerických i některých dalších zemí (Panama, Ekvádor, Salvador a Východní Timor se tak rozhodly nezávisle, některé státy dřívějších amerických teritorií v Tichomořských ostrovech si po získání nezávislosti nepřijaly vlastní měnu), další státy pak mají svou měnu pevně vázánu na kurs amerického dolaru. Americký dolar je nejvíce používaná měna v mezinárodních transakcích, v mnoha ostatních státech je také široce používána jako bankovní rezerva. V dubnu 2004 bylo v oběhu téměř 700 miliard dolarů, z čehož asi dvě třetiny mimo Spojené státy. Důvodem je, že jej mnohé centrální banky drží společně se zlatem jako rezervu (hlavně v oblastech Blízkého východu).

Název dolar historicky pochází až z jáchymovského tolaru. Americký dolar se běžně označuje symbolem písmene S přeškrnutého jednou či dvěma svislými čarami - $. Mezinárodní měnový fond také používá označení US$. V hovorové angličtině se nazývá též buck nebo řídčeji greenie)

1 dolar se dělí na 100 centů.

je oficiální měnou Spojeného království. Značka pro libru je £ a dává se před sumu. Původně libra označovala jen jednotku hmotnosti (1 libra = 453 gramů), až později se libra šterlinků začala používat i jako měnová jednotka. (anglicky: pound sterling)

Do roku 1971 se jedna libra dělila na 20 šilinků. Každý tento šilink se dále sestával z 12 pencí. Jedna pence byla tedy 1/240 libry. 15. února 1971 byla provedena decimalizace (začala se používat desítková soustava) a jednu libru od tohoto data tvoří 100 pencí. Ze začátku se pro „desítkovou" penci používal výraz new penny.

V rámci celého Spojeného království existuje několik různých variant bankovek libry.

• Anglie a Wales - tyto dvě země používají společné bankovky, které mají stejný vzhled a vydává je Bank of England
• Skotsko používá tři různé varianty skotských bankovek, které vydávají tři velké skotské banky Bank of Scotland, Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank.
• Severní Irsko má dokonce čtyři různé varianty bankovek čtyř místních významných bank: Bank of Ireland, First Trust Bank, Northern Bank a Ulster Bank.

Libra šterlinků je zákonným platidlem i britských korunních závislých územích. Tato tři území vydávají vlastní bankovky, které jsou také pouze lokální variantou libry šterlinků

• Jerseyská libra ,Guernseyská libra, Manská libra

Na libru šterlinků jsou v poměru 1:1 pevně navázány tři měny britských zámořských území. Tyto měny jsou na rozdíl od měn korunních závislých území nezávislé a mezinárodně uznané a mají vlastní ISO 4217 kód. Jsou to:

• Gibraltarská libra GIP Svatohelenská libra SHP Falklandská libra FKP

Jedna libra je rozdělena na 100 pencí

je oficiální měnou Polska Do oběhu byl nově uveden v roce 1924 peněžní reformou ministra financí Władysława Grabského, kdy nahradil polskou marku, prozatímní měnovou jednotku, která prošla hyperinflací na počátku 20. let 20. století.

Jako nová měnová jednotka byl złoty schválen Sejmem již 28. února 1919 a krátce nato byly také vytištěny první bankovky této měny (s názvem emisního ústavem Bank Polski, který v té době ještě neexistoval). Vydání těchto nových bankovek, zavedení nové měny a založení Banku Polského bylo však odloženo až na období po dosažení určité ekonomické a finanční stabilizace, což v praxi nastoupilo až v roce 1924. Do té doby zůstala tedy prozatímní měnovou jednotkou polská marka s emisním ústavem Polska Krajowa Kasa Pożyczkowa (PKKP).

Jako złoté byly již v 14. a 15. století označovány zahraniční zlaté dukáty, které byly v oběhu v Polsku, zprvu dělené na 14 grošů. Rozhodnutím Sejmu z roku 1496 byl pevně stanoven kurz złotého na 30 grošů.

Z důvodu vysoké inflace na počátku 90. let byla 1. ledna 1995 provedena v Polsku denominace złotého o čtyři nuly v poměru 10 000 PLZ = 1 PLN.V době druhé republiky i v poválečné době nadále razí mince Varšavská mincovna.

Zuoty (hovorově złotówka [zuotuvka]), jednotka polské měny, se dělí na 100 grošů.

je zákonných platidlem ve dvou alpských státech - Švýcarsku a Lichtenštejnsku. Zároveň je jediným oficiálním platidlem italské enklávy na švýcarském území - Campione d'Italia. Jiná enkláva na švýcarském území - německý Büsingen - má formálně jako jedinou měnu euro, ale švýcarský frank je zde oblíbený a v každodenním platebním styku je častěji používaný než euro.

Švýcarský frank se dělí na 100 centů

(zkráceně jen forint) je oficiální maďarská měna. běžně se ale užívá i zkratky Ft. Jeden forint se sestává ze sta fillérů. Kupní hodnota fillerů je natolik nízká, že nejnižší používanou mincí je 5 forintů a neexistují žádné fillerové mince. Název forint pochází od jména italského města Florencie, ve 13. století se tam razily mince s názvem fiorino d'oro.

Do oběhu byl forint zaveden dne 1. srpna 1946, tedy po druhé světové válce, kdy inflace znehodnotila předchozí měnu s názvem pengő. Forinty zavedla již tehdy nová komunistická vláda, stará měna na ně byla převedena v poměru 1 forint = 4×1029 pengő. V 60. a 70. letech byla hodnota forintu poměrně stabilní, v 80. letech a po pádu socialismu se situace změnila. Inflace vzrostla až na 35 % ročně a hodnota měny tak začala klesat.

Maďarsko vstoupilo 1. května 2004 do Evropské unie. Jedním ze závazků vyplývajících z přistoupení k EU je, že vstupující stát, až splní všechny podmínky, zavede místo své národní měny společnou evropskou měnu euro. Maďarsko hodlalo euro zavést 1. ledna 2010. Většina ekonomických studií ale předpokládá, že Maďarsko nebude schopno přijetí eura dříve než v roce 2014 hlavně kvůli vysokému schodku státního rozpočtu, který se v roce 2006 pohyboval kolem 10 % HDP. Jiné evropské státy, které do EU vstoupily spolu s Maďarskem, jsou v této oblasti pokročilejší.

Používá se označení HUF, běžně se ale užívá i zkratky Ft. Jeden forint se sestává ze sta fillérů.

je oficiální měnou Australského svazu (je používán i na australských obydlených zámořských teritoriích: Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov a Norfolk) a tří ostrovních států v Pacifiku: Nauru, Kiribati a Tuvalu. Dva z těchto států (Kiribati a Tuvalu) vydávají vlastní mince, které na jejich území kolují společně s australskými mincemi a bankovkami. Australský dolar patří mezi celosvětově nejvýznamnější měny. Je šestá nejčastěji obchodovaná měna na světě

Bosenská konvertibilní marka nebo bosenskohercegovská marka (srbsky/chorvatsky/bosensky konvertibilna marka, cyrilicí конвертибилна марка) je oficiální měnou Bosny a Hercegoviny. Její ISO 4217 kód je BAM. Jednu marku tvoří 100 feniků. Zavedena byla v roce 1998 mezinárodní správou OSN poté, co se místní bosenští, srbští a chorvatští představitelé nebyli schopni dohodnout na jednotné státní měně. Již od svého vzniku byla pevně vázána na hodnotu německé marky, a to v poměru 1:1. Po zrušení německé marky v roce 2002 je konvertibilní marka pevně fixována na euro. Tento směnný kurs je dán:

1 EUR = 1,95583 BAM

BAM = 0,51129 EUR

• Do roku 1992 byla Bosna a Hercegovina jednou z 6 republik tvořící stát Jugoslávie. Po tuto dobu se zde používala společná měna celé Jugoslávie - jugoslávský dinár.
• Po vyhlášení samostatnosti Bosny a Hercegoviny žily na území nového státu tři rozdílné národnosti, které používaly své vlastní měny:
  • Bosňáci zavedli v roce 1992 svůj vlastní dinár Bosny a Hercegoviny, který byl odvozen od původního jugoslávského dináru v poměru 10 jugoslávských dinárů = 1 dinár Bosny a Hercegoviny.
  • Chorvati začali používat měnu Chorvatska, kterou Chorvatsko zavedlo na svém území už v roce 1991 - chorvatský dinár. Chorvatský dinár byl v roce 1994 nahrazen kunou a tak i Chorvati na území Bosny a Hercegoviny začali používat kunu.
  • Srbové, kteří na bosenském území vytvořili novou entitu Republika srbská zavedli na svém území vlastní měnu - dinár Republiky srbské
• 1998 - všechny tři měny používané na území Bosny a Hercegoviny byly nahrazeny konvertibilní markou

Mince bosenské marky jsou raženy v hodnotách 5, 10, 20 a 50 feniků, dále 1, 2 a 5 marek. Mince 10, 20, 50 feniků a 1 a 2 marky jsou raženy už od roku 1998, mince 5 feniků a 5 marek se do oběhu dostaly 5. ledna 2006.

Bankovky mají nominální hodnoty 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 200 marek. Zvláštností bosenských bankovek je, že jsou vydávány ve dvou verzích, pro každou samosprávní jednotku (Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny) zvlášť - výjimkou je bankovka 200 marek, která vnikla do oběhu na rozdíl od zbývajících bankovek až v roce 2003. Tato bankovka má společný vzhled pro obě entity. Do roku 2003 byla v oběhu i bankovka 50 feniků, ale pro její nízkou nominální hodnotu byla stažena z oběhu.

(bulharsky лев ), je zákonným platidlem balkánského státu Bulharsko. Název lev je pro bulharskou měnu používán již od roku 1881. Název je podobný jako měny dalších balkánských zemí- rumunské leu a moldavské leu. Všechny měny se jmenují podle kočkovité šelmy, jen výslovnost a zápis názvu je přizpůsoben bulharštině, rumunštině a moldavštině.

5. července 1999 provedla Bulharská národní banka radikální měnovou reformu - 1000 „starých" leva se transformovalo do 1 „nového" leva. ISO kód leva se změnil z do té doby platného BGL na dnes platné BGN. Zároveň svázala novou měnu s německou markou ve fixním směnném kursu 1:1. Když byl určen přesný kurs mezi markou a eurem, které se stalo od 1.1.2002 platidlem v Německu, na 1 EUR = 1.95583 DEM, začal být i bulharský lev pevně navázán na euro ve stejném poměru jako německá marka: 1 EUR = 1.95583 BGN.Bulharsko vstoupilo spolu se sousedním Rumunskem 1. ledna 2007 do Evropské unie. Jedním ze závazků vyplývajících z přistoupení k EU je, že vstupující stát, až splní všechny podmínky, zavede místo své národní měny společnou evropskou měnu euro. Prvotní plán zavést euro na bulharském území počítal se vstupem do eurozóny 1. ledna 2010.

Leva se dělí na sto stotinek (bulharsky стотинка, množné číslo stotinki - стотинки).

je měna Dánského království i jejích autonomních částí - Faerských ostrovů a Grónska. Faerské ostrovy ovšem požívají kromě dánských bankovek i bankovky s vlastními motivy. Faerská koruna je jen lokální variantou dánské koruny a je s ní pevně svázána v poměru 1:1. V budoucnosti se počítá se zavedením bankovek grónské koruny, které by byly odlišné od dánských i faerských.

Jedna koruna je rozdělena na 100 øre.

Nový izraelský šekel (zkratka NIS, anglicky New Israeli Sheqel, hebrejsky שקל חדש, šekel chadaš) je oficiální izraelská měna platná na území Státu Izrael a Palestinské autonomii. Označuje se symbolem ₪, který vznikl kombinací prvního hebrejského písmena ve slově šekel (ש) a chadaš (ח). ISO 4217 kód pro šekel je ILS. Šekel má 100 agorot (jednotné číslo agora). Od roku 2003 jde o volně směnitelnou měnu. Díky své síle se stal nový izraelský šekel v roce 2008 jednou ze 17 měn, obchodovaných na světových trzích.

V roce 1985 nahradil dnešní nový izraelský šekel starý izraelský šekel ve směnném poměru 1000 starých šekelů = 1 nový šekel. Starý izraelský šekel platil od roku 1980, kdy nahradil původní izraelskou libru v poměru 1 izr. šekel = 10 izr. liber.

V oběhu jsou mince 1, 5, 10 a 50 agorot, dále 1, 2, 5 a 10 šekelů.

Kromě toho kolují bankovky 20, 50, 100 a 200 šekelů

je oficiální měna Japonska. Je široce používána jako bankovní rezerva společně s dolarem a eurem. V japonštině je název měny vyslovován „en", ale v češtině, a dalších „západních" jazycích, je používán název „jen" (díky starému a nepřesnému přepisu japonštiny do angličtiny). Kód jenu podle ISO 4217 je JPY. V latince se používá symbol ¥. V japonštině se zapisuje pomocí kandži 円 a znamená „kulatý objekt". Starší japonské mince měly totiž tvar oválu.

Jen byl uveden do oběhu během reforem Meidži v roce 1872 podle vzoru evropských měn a nahradil tak složitý monetární systém období Edo. V roce 1871 byl přijat Zákon o nové měně, který mimo jiné definoval jen jako 0,8667 trojské unce (26,956 g) stříbra, což je asi 6,50 dnešních USD. Zákon také zavedl v Japonsku zlatý standard.

1 JPY (japonský jen) = 100 senů, mince sen již desítky let neexistují, ale slovo se používá.

je zákonným platidlem druhého největšího státu světa - Kanady. Jeho V běžném mluveném projevu Kanaďanů se mu říká buck (anglicky) a piastre (francouzsky). Do roku 1871 se na území dnešní Kanady používalo více měn. V dubnu tohoto roku byla podepsána Uniform Currency Act / Loi sur l'uniformité de la monnaie, která ve všech provincích zavedla jednu společnou měnu - kanadský dolar, který je používán dodnes.

Jeden dolar je tvořen stem centů (¢).

je zákonným platidlem skandinávského státu Norsko. Je používána i na Špicberkách, které jsou z mezinárodního hlediska součástí Norska, ale mají velice vysoký stupeň autonomie a dokonce mohou uzavírat některé mezinárodní smlouvy nezávisle na pevninském Norsku.

Norsko bylo mezi lety 1875 a 1914 členem Skandinávské měnové unie. Dalšími členy byly Dánsko a Švédsko. Ve všech státech se společná měna jmenovala koruna. Měnová unie zanikla na začátku 1. světové války.

V norštině se jednotné číslo měny píše krone, množné číslo kroner. Jedna setina koruny se jmenuje øre.

je zákonným platidlem ostrovního státu Nový Zéland. Jeho ISO 4217 kód je NZD. Jedna setina dolaru se nazývá cent. V psaném projevu se zapisuje znakem $, nebo NZ$ pro odlišení od jiných národních měn se stejným názvem dolar.

Kromě samotného Nového Zélandu je zákonným platidlem i na : Pitcainových ostrovech (nepatří Novému Zélandu, jde o Zámořské území Spojeného království).

A rovněž na: závislých územích Nového Zélandu v Pacifiku: Niue , Tokelau , Cookovy ostrovy (ty souběžně s novozélanským dolarem používají i dolar Cookových ostrovů, což je lokální varianta novozélanského dolaru,

Novozélanský dolar byl uvolněn do oběhu v roce 1967, kdy nahradil novozélanskou libru.

Jedna setina dolaru se nazývá cent.

(množne číslo lei) je národní měnou balkánského státu Rumunsko. Jeho ISO 4217 kód je RON. Název leu vychází z pojmenování jedné z kočkovitých šelem - lva. Bankovky rumunského nového leu jsou též jediné bankovky v Evropě, které jsou vyrobeny z plastických polymerů.

Mezi lety 1918 a 1940 a pak i od 1941 do 1944 bylo součástí Rumunska Moldavsko. Leu byl tedy měnou i zde.

1. července 2005 provedlo Rumunsko měnovou reformu. Do té doby byl v oběhu starý rumunský leu ROL, po tomto datu se používá nový leu. Reforma spočívala v tom, že se ze 10 000 starých lei stal 1 nový leu. Názvy kódů měn jsou brány z prvních písmen anglického pojmenování „ROmanian Leu" a „ROmanian New Leu". Až do 31. prosince 2006 se mohly současně používat obě varianty měny - staré i nové. Od roku 2007 jsou platné pouze nové mince a bankovky.

1. ledna 2007 vstoupilo Rumunsko do Evropské unie. Jednou z podmínek přistoupení k EU je, že vstupující země zavede na svém území euro. Rumuni zatím uvedli jen předběžný termín vstupu do eurozóny, kdy začnou platit rumunské euromince - rok 2014.

Jedno leu se dělí na 100 bani (jednotné číslo ban).

(srbsky zapsáno latinkou srpski dinar, zapsáno cyrilicí cрпски динар) je zákonným platidlem v balkánském státu Srbsko. Současný srbský dinár vychází z jugoslávského dináru. Srbská provincie Kosovo, která jednostranně vyhlásila nezávislost, však používá jako svou měnu euro.

Jeden dinár je tvořen 100 para. ISO 4217 kód dináru je RSD. Název dinár má srbská měna společný s několika měnami států, které byly v minulosti součástí Otomanské říše.

bankovky a mince

• Mince v oběhu mají nominální hodnoty 1, 2, 5, 10 a 20 dinárů. Na každé minci je název měny uveden v obou písmech používaných v Srbsku: latince a cyrilici. Vyjma mince 50 para jsou všechny mince v oběhu v různých variantách - jiné poměry zastoupení chemických prvků, ale i jiné náměty vzhledu.
• Bankovky mají nominální hodnoty 10, 20, 50, 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 dinárů.

je zákonným platidlem skandinávského státu Švédsko. ISO 4217 kód měny je SEK.

Mezi lety 1873 a 1914 byla mezi Švédskem (které bylo v unii s Norskem) a Dánskem (jehož součástí byl Island) Skandinávská měnová unie. V tomto období se ve všech zmíněných státech platilo jednotnou měnou- korunou. Po rozpadu unie začal každý stát používat vlastní nezávislé měny odvozené od zaniklé společné. Všechny nástupnické měny si ale zachovaly stejný název „koruna", který se v jednotlivých státech přizpůsobil místní výslovnosti a pravopisu.

Švédsko je od roku 1995 členem Evropské unie. Všechny členské státy by měly začít používat euro, až splní podmínky pro zavedení eura. Švédsko tyto kritéria plní, chybí však politická vůle euro zavést. Země musí teprve teď vytvořit taktiku pro vstup do eurozóny. Referendum, které se konalo v roce 2003, navíc dopadlo 56,1 % hlasů proti přijetí eura. Následkem toho se Švédsko v roce 2003 rozhodlo pro nepřijetí eura.

Švédsky krona, množné číslo kronor, jedna setina koruny se nazývá öre.

je měna Turecké republiky. Kromě Turecka tuto měnu používá i Severokyperská turecká republika, což je de facto nezávislý stát na ostrově Kypr, který není celosvětově uznán žádným státem kromě právě Turecka. ISO 4217 kód liry je TRY.

Lirou se platilo ještě na území Osmanské říše, nahradila měny akçe a Kuruş. Zachována byla i po vyhlášení republiky v roce 1923, od této doby až dodnes je na každé bankovce vyobrazen zakladatel moderního Turecka, Mustafa Kemal Atatürk. Přesto po jeho smrti až do konce 50. let byly v oběhu i bankovky s portrétem jeho nástupce, prezidentem İsmetem İnönü. V 70. a 90. letech proběhla inflace; zatímco v 60. letech bylo možné za 1 USD koupit 9 lir, v roce 2001 to bylo už 1,65 milonu lir. Premiér země, Recep Tayyip Erdoğan toto označil za národní ostudu, následně parlament v prosinci roku 2003 schválil plán měnové reformy, ta z bankovek odstranila 6 nul. Provedena byla k 1. lednu roku 2005.

Při měnové reformě se na začátku roku 2005 do oběhu dostala nová série jak mincí, tak i bankovek.

Současné mince jsou raženy v hodnotách 1, 5, 10, 25, 50 kuruş a 1 lira.

Na bankovkách 8. série, které se tisknuly mezi roky 2005 a 2008, byla nominální hodnota zapsána s názvem Nová turecká lira. Tyto bankovky měly nominální hodnoty 1, 5, 10, 20, 50 a 100 lir. 1. ledna 2009 se do oběhu dostala nová, již 9. série bankovek, na kterých je nominální hodnota zapsaná v Turecká lira, slovo Nová se na nich již nevyskytuje. Tyto nejnovější bankovky mají Nominální hodnota|nominální hodnoty 5, 10, 20, 50, 100, 200 lir. Bankovky 8. série zůstavají zákonným platidlem do konce roku 2009, od začátku 2010 budou směnitelné u turecké centrální banky za bankovky 9. série.

Jedna setina liry se nazývá „kuruş".

je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Název hřivna měla už měna Kyjevské Rusi v 11. století.

Novodobá hřivna se do oběhu se dostala 2. září 1996, kdy nahradila předešlou měnu - ukrajinský karbovanec - která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnou (1992-1996). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců = 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny - v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své použití. Tehdejší prezident Ukrajiny podepsal 25. srpna 1996 zákon o zavedení hřivny do oběhu. Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím, od 17. září byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal existovat

Jedna hřivna je tvořena 100 kopijkami (ukrajinsky копійка / kopijka).

Čínský jüan je oficiálním platidlem v Čínské lidové republice.

Čínský jüan (čínsky: 元 nebo 圆; pinyin: yuán), oficiálním názvem žen-min-pi (čínsky: 人民幣; pinyin: rénmínbì; volný překlad: lidová měna),. Měna je vydávána Čínskou lidovou bankou. Oficiální zkratkou měny je CNY, ale často je používána také zkratka RMB. V běžném zápise se název nahrazuje symbolem ¥, tedy stejný znak jako japonský jen. Čínský jüan má dvě podjednotky: 1 jüan = 10 ťiao (角) = 100 fenů (分).

V současné době je v oběhu již v pořadí pátá série platidel. Nominální hodnoty užívaných bankovek jsou ¥100, ¥50, ¥20, ¥10, ¥5 a ¥1. Nominální hodnoty mincí jsou ¥1, 5 ťiao, 1 ťiao, 5 fenů, 2 feny a 1 fen.

Směnný kurs čínského jüanu býval v minulosti (do roku 2005) pevně fixován na americký dolar v kursu $1 = ¥8,28. Poté byl kurs nejprve upraven na $1 = ¥8,11 a následně byl pro směnný kurs jüanu vytvořen měnový koš – jako hlavní měny jsou v něm zastoupeny americký dolar, euro, japonský jen a jihokorejský won; jako vedlejší měny (s menším vlivem na výsledný kurs) jsou zastoupeny britská libra, thajský baht, ruský rubl, australský dolar, kanadský dolar a singapurský dolar.

Samotné slovo jüan znamená kruhová mince a v době, kdy za Dynastie Čching začal být užíván, označoval primárně minci stříbrnou. Slouží k obecnému označování měn, například euro je v čínštině zváno Oūjüan (欧元), tedy evropský jüan, americký dolar je zván Měijüan (美元), tedy americký jüan.

V květnu 2012 získal čínský jüan od Mezinárodního měnového fondu status globální rezervní měny.

AED - Tato měna je platná ve Spojených arabských emirátech, které se dělí na 7 samostatných emirátů: Abú Dhabí, Adžmán, Dubaj, Fudžajra, Ras al Chajma, Umm al-Kuvajn a Šardžá. Ve všech těchto emirátech je tedy AED (Emirátský dirham) hlavní měnou.

Měna SAE je emirátský dirham (AED). Jeden AED má 100 filsů. Bankovky této měny jsou v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 dirhamů a mince v hodnotě 1 dirham, nebo 50, 25, 10 a 5 filsů

Thajský baht je národní měnou Thajska. Jeho ISO 4217 kód je THB, jedna setina se nazývá „satang“. Do oběhu pronikl v roce 1928, kdy nahradil do té doby používaný tical.

Platné mince, které se dnes v Thajsku používají, jsou raženy v nominálních hodnotách 1, 5, 10, 25, 50 satangů a dále 1, 2, 5, 10 bathů. Bankovky v oběhu mají nominální hodnoty 20, 50, 100, 500, 1000 bahtů.

Mince nejnižších hodnot (1, 5 a 10 satangů) se již v oběhu téměř nevyskytují, přesto zůstávají zákonným platidlem. Kromě základní série mincí existuje i mnoho verzí mincí 1, 2, 5 a 10 bahtů, které byly vydány se změněným vzhledem jako pamětní oběžné mince. Tyto mince mají shodné parametry jako standardní mince, lze s nimi platit.

Na aversní straně všech bankovek je vyobrazen současný thajský král Pchúmipchon Adunjadét v generálské uniformě, na reversní straně jsou vyobrazeni bývalí thajští králové. Mince mají na aversní straně vyobrazené zdejší krále (tzn: v oběhu jsou i starší mince, na kterých jsou podobizny bývalých králů), reversní strany mincí nesou vyobrazení zdejších chrámů.

Singapurský dolar je zákonné platidlo v Singapuru, dělí se na centy. V malajštině (národním jazyce Singapuru) se dolaru říká ringgit. Singaurský dolar lze používat i v Bruneji. Mince mají hodnotu 1,5, 10, 20, 50 centů a jeden dolar. Singapurský dolar platí i v Bruneji.

Makedonský denár je zákonným platidlem Makedonie. Byl zaveden v roce 1992 jako platidlo v nově vzniklém nezávislém státě Makedonie po rozpadu Jugoslávie. Mince jsou v hodnotách 50 deni, 1, 2, 5, 10 a 50 denárů.

Albánský lek je zákonným platidlem Albánie. Mince mají nominální hodnotu 1, 5, 10, 20, 50 a 100 leků.

Brazilský real je zákonné platidlo Brazílie. V oběhu je od roku 1994. Mince mají hodnotu 1, 5, 10, 25, 50 centavos a 1 real. Na rubové straně mincí je souhvězdí Jižní kříž. Bankovky mají hodnotu 1, 2, 5,10 ,20, 50, 100 realů, na rubové straně jsou vyobrazena původní jihoamerická zvířata jako kolibřík, želva, volavka bílá.

Jihoafrický rand je zákonným platidlem Jihoafrické republiky. Jedna setina randu se nazývá cent. Mince randu mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1, 2 a 5 randů. Bankovky jsou tisknuty v hodnotách 10, 20, 50, 100 a 200 randů. Na reversní straně bankovek jsou vytisknuta místní divoká zvířata.

Honkongský dolar je zákonné platidlo Honkongu. Honkong je zvláštní správní oblast Číny. Honkongský dolar je navázán na americký dolar, tzn. že směnný kurz se smí pohybovat jen v pevně daném  rozmezí 1USD = 7,75-7,85 HKD. Mince jsou raženy v hodnotách 10, 20, 50 centů  1, 2, 5, 10 dolarů.

Islandská koruna  (islandská króna) je zákonným platidlem státu Island. Název „koruna“ je stejný pro většinu měn severský států, dánská, švédská koruna), ke kterým se Island započítává. IISO označení  islandské koruny je ISK. Jedna setina koruny se nazývá „eyrir“ (množné číslo „aurar“).

Vietnamský dong – je oficiální měna používaná ve Vietnamu od 3.března 1978. Název znamená měď a vychází z doby kdy se ve Vietnamu používal francouzský indočínský piastr, který byl měděný 

Jihokorejský won - měnová jednotka Korejské republiky. Dělí se na 100 čchonů, ty se však v praxi nepoužívají a slouží jen k přepočtu cizích měn. Název pochází z výrazu won, který znamená kruhový,

Měna byla zavedena roku 1902, po japonské okupaci ji nahradil jen, v Koreji však měly bankovky odlišné motivy. V roce 1945 byl v jižní části rozděleného poloostrova znovu zaveden Won, který v důsledku války trpěl vysokou inflací, proto byla v roce 1953 zavedena nová měna, jihokorejský hwan. V červnu 1962 se Jižní Korea zase vrátila k wonu, který se vyměňoval za deset hwanů. Původně obíhaly obě měny, hwan byl definitivně zrušen roku 1975. V roce 1997 byla podepsána dohoda s Mezinárodním měnovým fongem po níž se won stal volně směnitelnou měnou.

Bankovky mají hodnoty 500, 1000, 2000, 5000, 10000 korun.

Měna používaná ve Skotsku, současně s Britskou librou. Skotsko používá tři různé varianty skotských bankovek, které vydávají tři velké skotské banky Bank of Scotland, Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank. 1 libra se dělí na 100 pencí.

Měna používaná v Severním Irsku, současně s Britskou librou. Severní Irsko má dokonce čtyři různé varianty bankovek čtyř místních významných bank: Bank of Ireland, First Trust Bank, Northern Bank a Ulster Bank. 1libra se dělí na 100 pencí

Gruzínský lari je platidlem státu Gruzie. Jeden lari se dělí na 100 tetri. Lari v překladu znamená poklad nebo majetek. Tetri je historický název platidla ze 13. století. Na Abcházie a Jižní Osetie – dvě proruské separatistické části Gruzie, mají také jako hlavní platidlo gruzínský lari, ve skutečnosti se zde ale v každodenním platebním styku používá ruský rubl. Mince uváděné do oběhu mají hodnoty 5, 10, 20 a 50 tetri a 1 a 2 lari. Bankovky mají hodnoty 5, 10, 20, 50 a 100 lari