Jedním ze zajímavých cestovatelských trendů poslední doby jsou poutní cesty. Možná to celé odstartoval spisovatel Ladislav Zibura se svými „pěškopisy“, v nichž popisuje třeba čtyřicetidenní pouť do Jeruzaléma, 1500kilometrový trek Nepálem a Čínou nebo trip po Arménii, Gruzii a Náhorním Karabachu. A možná jsou poutě prostě jen vítanou možností, jak zklidnit mysl a vyčistit si při putování krajinou hlavu. Pokud vás taky láká vydat se na podobnou výpravu, nabízíme vám tři zajímavé tipy, kam vyrazit. Dva z Evropy, jeden ze zámoří.
Camino Santiago
Legendární svatojakubská pouť vede z mnoha evropských míst do jediného – španělského Santiaga de Compostela. Dalších sto kilometrů odsud ve středověku „končil svět“ a právě do Finistery mnozí poutníci došli, aby ten konec světa viděli na vlastní oči.
Středověcí poutníci absolvovali trasu z náboženských důvodů, protože tak chtěli projevit svou víru a odhodlání se očistit. Dnes jsou pohnutky různé, ale nejspíš mezi nimi hraje prim touha objevovat blízké kultury, poznávat nové lidi a překročit vlastní stín.
Než poprvé vykročíte, pořiďte si ve svém výchozím místě tzv. credencial, což je váš poutní pas. Do toho si nechte dát každý večer razítko, abyste měli potvrzení svého putování. Ve Španělsku se vám bude credencial hodit, protože díky němu můžete přespat v poutních ubytovnách. Pokud vyrážíte z Česka, objednejte si tuzemský credencial na www.ultreia.cz.
A pamatujte – úspěšným poutníkem je jen ten, kdo dorazí až do Santiaga de Compostela a zdolá při tom minimálně 100 kilometrů po svých nebo 200 kilometrů na kole (a v credencialu má všechna razítka).
Pacifická hřebenovka
V Americe jí neřeknou jinak než PCT (Pacific Crest Trail) a je to tamní druhá nejdelší trasa, která propojuje Mexiko s Kanadou přes Kalifornii, Oregon a Washington.
Pokud ji budete chtít zdolat celou, připravte se na 4 265 kilometrů a zhruba čtyř- až šestiměsíční pochod (současný rekord drží Belgičan Karel Sabbe, který proběhl PCT za 52 dnů). Start je v Campu, malém městě na americko-mexické hranici, cíl v Manning Parku v kanadské Britské Kolumbii – z toho důvodu je dobré plánovat tak, abyste vše zvládli, ještě než začne zima, sníh totiž uzavírá hřebenovku ve Washingtonu často už v polovině září. Anebo si můžete stezku naporcovat na menší části – oficiálně je rozdělená do 30 sekcí, z nichž 18 je v Kalifornii, sedm v Oregonu a pět ve Washingtonu. Průměrná délka každé sekce je zhruba 146 kilometrů.
Připravte se na to, že po cestě zažijete leccos – jednou budete šlapat ve čtyřicetistupňových hicech, pár dnů nato se budete třást zimou při šesti pod nulou. Začnete v nulové nadmořské výšce Mohavské pouště a pak na hranicích mezi Oregonem a Washingtonem překonáte výšku 4000 metrů nad mořem (pokud si dokonce neodskočíte na Mt. Whitney, čnící do výšky 4 421 metrů). Převážnou část cesty strávíte ve stanu, ale čas od času si můžete dopřát noc v civilizaci – v hostelu nebo motelu v městech podél trasy. Postel a teplá sprcha, to bývají chvíle k nezaplacení…
Korsická GR20
Díky tomuto trailu projdete celou Korsiku ze severu na jih. GR20 sice měří „jen“ 180 kilometrů, což je pro pravověrné ultrachodce něco jako nedělní dezert, ale i tak o stezce mnozí hovoří jako o jedné z nejlepších turistických cest na světě. Důvod? Cesty tady vedou buď hodně nahoru, nebo pro změnu hodně dolů. Něco jako rovinu na Korsice nehledejte. Až trasu za čtrnáct dní zdoláte, budete mít v nohách i 13 000 metrů převýšení. Můžete si tak být jistí, že zážitky z ní vám zůstanou na celý život. A to i proto, že korsická příroda je opravdu neuvěřitelně rozmanitá a dokonale vás uchvátí.
Než obujete pohorky
Dříve než vyrazíte, nezapomeňte na tradiční pochůzky – hlavně vyměnit eura nebo dolary v některé z více než stovky poboček Tourist Centra po celé republice. Naše pobočky se vám budou hodit, i když máte v plánu pouť v nějaké exotičtější destinaci, v nabídce totiž máme i měny, které jinde neseženete (celkem 44 měn). Seznam poboček najdete tady.
